Zhodnocení realizace tzv. minimálního preventivního programu na základních školách Prahy 6 a okolí prostřednictvím kvalitativní části kvaziexperimentální evaluační studie

Miovský, M. – Miovská, L. – Trapková, B.

Úvod: Projekt evaluace primárně preventivního programu si klade za hlavní cíl porovnat rozdíl mezi výsledkem intervence spočívající v realizaci preventivního programu na komunítní bázi a aplikací pouze tzv. minimálního preventivního programu. Projekt je postaven jako kvaziexperimentální pětiletá studie bez randomizace ve výběru účastníků. V kvalitativní části studie se realizátoři pokoušejí získat podrobnější informace o způsobu realizace obou srovnávaných programů, porovnávat tyto informace s oficiálními dokumenty k oběma typům programům a mít tak k dispozici nezávislý zdroj kvalitativních dat o východiscích a charakteru prováděných a výzkumem srovnávaných preventivních intervencí. Kvalitativní údaje přitom slouží také jako podpora při vytváření inte rpretační báze pro výsledky samotného kvaziexperimentu a snahou je využít výhod plynoucích ze vzájemného spárování jak kvantitativních, tak kvalitativních dat. Metody: Pro kvalitativní část byla pro výběr souboru zvolena metoda totálního výběru – nominováni byli všichni školní metodici prevence na sledovaných školách v experimentální i kontrolní skupině. Ze základního souboru 25 metodiků se nakonec studie zúčastnilo 19 metodiků. S ostatními se i přes snahu výzkumníků interview provést nepodařilo. Hlavní metodou pro získávání dat bylo polostrukturované interview, jehož hlavní položky vycházely z obsahové analýzy dokumentace k oběma typům programů. Výsledky: Výsledky prokázaly očekávané značné rozdíly v úrovni realizace jednotlivých programů především v kontrolní s kupině. Naopak prokázaly značnou míru konzistence v pojetí a aplikaci komunitního preventivního programu, což v prvním případě souvisí s inkoherentním systémem vzdělávání metodiků prevence, nedostatečně sjednocenou metodikou minimálních preventivních programů a s mnoho značnými dokumenty k tomuto pojetí prevence, které umožňují velmi různorodý výklad a tím prakticky znemožňují přísn ější evaluaci. Naopak ve druhém případě je výsledek zřetelně ov livn ě n faktem, že program koordinuje a zodpovídá za něj jediná organizace, která navíc zajišťuje jednotný systém vzdělávaní všech zapojených skupin a důrazně vyžaduje dodržování jednotných pravidel při realizaci programu.

Klíčová slova: evaluace – primární prevence – rizikové chování – minimální preventivní program – školní metodik prevence